Xénie a její dvě už odrostlé dcery prožívají další spousty tragikomických příhod. Po rozvodu jako by se hrdinka stala svým způsobem čerstvě dospělou, podobně jako její děti. Jelikož jsou dcery už veliké, stojí Xénie kromě dalších problémů i před syndromem takzvaného prázdného hnízda, z něhož děti vylétají či už vylétly. Starší Kristýně je jednadvacet let a s matkou a sestrou nebydlí. Studuje romistiku a její nadšení pro pomoc Romům a nejlépe celému světu je zdrojem nejrůznějších komických situací. Kristýna nutí matku k charitě, jezdí do romských osad a přivede matce domů romského chlapce. Mladší Justýně je čtrnáct, takže coby nezletilá se ochotně vystavuje nejrůznějším nástrahám, především od opačného pohlaví. Tím humorné, ale ani smutné události v knize nekončí, autorka v překotném tempu na sebe vrství problémy tří žen v různém věku, které mají jedno společné, touží po lásce a mají se rády, i když to tak leckdy nevypadá.