Středobodem předložených přednášek je zrod dějinného vědomí v humanitních vědách. Gadamer načrtává, jak se toto vědomí vyvíjelo napříč Schleiermacherovým, Hegelovým, Droysenovým a Diltheyovým dílem. Zvláštní důraz klade na Heideggerovu hermeneutiku fakticity. Na pozadí této skici rozvíjí vlastní koncepci hermeneutiky, a přednášky proslovené francouzskému publiku krátce po sepsání knihy Pravda a metoda tak čtenáři nabízejí výstižný úvod do Gadamerova hlavního díla.
