Autor ve svém autobiografickém románu vypráví o životě bezradného intelektuála Maartena, místy vážně a s psychologickým vhledem, místy s odlehčenou ironií a vtipem. Kniha se neustále pohybuje na rozhraní minulosti a přítomnosti. Minulost čtenáři odkrývá přísnou výchovu jedináčka Maartena na samotě rodinného zelinářství v padesátých letech, v přítomnosti zase sledujeme jeho genetický výzkum, pokusy o navázání kontaktů s ženami a výjezd do Švýcarska na vědeckou konferenci. Jak název napovídá, románem prolíná citlivé líčení přírody, sloužící jako paralela k psychickým stavům protagonisty, trpícího neurózami a vnitřními strachy. Před zrakem čtenáře se tak střídají obrazy vody, světla i švýcarských hor.
