Drsné osudy beskydských horalů v posledních měsících 2. světové války
Malá osada Andělský Dvůr zůstávala po celou dobu války bezpečně ukryta v obtížně přístupném místě hor. Pomoc partyzánům byla pro osadníky zcela přirozená.
Těžko přístupná osada jim poskytovala šalebný pocit bezpečí. V závěrečných měsících války však neuniknou zradě konfidentů, vzápětí ani zásahu trestného přepadového oddílu. Osadníci jsou zavražděni, dřevěné domy vypáleny. Devatenáctiletý Jaryn unikne o vlásek smrti. Přijmou ho mezi sebe partyzáni v podhůří, spolu s nimi se účastní bojových akcí. Tak jako se dříve stal nechtěným svědkem veřejných poprav lidí za odbojářskou činnost, tak i v prvých hodinách míru je nucen bezmocně přihlížet, když zfanatizovaný dav veřejně lynčuje na sloupu elektrického vedení děvče, které mělo blízký vztah s nepřítelem, ale současně dodávalo odbojářům cenné zprávy o připravovaných vojenských akcích proti odboji. Smrt byla vysokou cenou za její činnost. Jaryn jí nedokázal zabránit. Rozčarovaný se vrací do hor.
