V patnácti povídkách rozehrává Andrej Arko se smyslem pro sebeironii až tragikomiku běžné lidské situace, ať už je to oprava auta, předpokládaná návštěva maminky v nemocnici nebo sbírání jahod, vždy je však dovede k překvapivému finále. "Můj život nebyl plný zvratů, tragických událostí, těžkých příběhů a nechce se mi psát o tom, co bych neprožil. Raději si všímám života všedního dne, kde lze při hlubším pohledu do nitra lidí objevovat zajímavé věci," říká Andrej Arko, který je v češtině zastoupen i v antologii slovinských povídek Promlky času.