Sníh, kdysi nepřekonatelná překážka, na půl roku přerušující jedinou cestu z Andorry do Francie, je leitmotivem novely, v níž je minulost dříve chudé, zapomenuté země v Pyrenejích konfrontována se současným blahobytem miniaturního státu. Ztělesněním dávných světů je babička Agnès, přesazená ze staré venkovské usedlosti do moderního bytu v hlavním městě Andorry, a její vnuk Eugeni, který si pro ni jednou týdně najde čas a hledá u ní kořeny svého rodu a ztracenou minulost, kterou jako dítě ještě zažil. Půvab Morellova vyprávění spočívá v tom, že oba protagonisté spolu nevedou dialog, nýbrž si v duchu promítají svoje setkání, vzpomínají na ně a připravují si, o čem budou příště hovořit. Záměrně neuspořádaný tok vyprávění tvoří zdánlivě nepřehlednou mozaiku, kterou čtenář vidí vcelku teprve ve chvíli, kdy zavírá knihu. Sníh už není protivný; je blahodárný, vítaný. Otázky však zůstávají: co bylo nebo je lepší? Neztrácíme v honbě za blahobytem a pohodlím svoji identitu, jsme snad teď šťastnější?
Kniha Protivný sníh byla odměněna prestižní katalánskou literární Cenou Karla Velikého 1999.