Patrně nejznámější text Paula Tillicha – německého teologa a filozofa, jenž od roku 1933 žil ve Spojených státech – bere vážně výzvu francouzského poválečného existencialismu a odpovídá na ni existenciálně-fenomenologickou analýzou lidské odvahy a strachu. Tillich polemizuje se skeptickým a pesimistickým postojem tehdejších intelektuálů a nabízí filozoficko-teologické zdůvodnění pozitivního vztahu k vlastní existenci, jakousi postteistickou „absolutní víru“, upínající se k „Bohu přesahujícímu Boha teismu“. Nad paradoxní dialektikou důsledného pochybování existencialistů vítězí u Tillicha mystika vydání, odevzdání do moci samotného Bytí.