Radek Mikuláš seznamuje čtenáře s repertoárem neprávem opomíjeného Divadla Chobot postupně. Zatímco v Blijících liškách a jiných zvěrstvech představil své divadlo jako loutkové, zaměřené na náročného dětského diváka, v Močících kunách se absurdní humor s dětským světem míjí. Míří na otrlého plnoletého konzumenta, který už ví, že katastrofa a fraška jsou neoddělitelným rubem a lícem téže mince.