Takže si to shrneme. Neumím vařit, ale mám na starosti celou kuchyň a v jídelně čeká padesát hladových krků. Netuším, jak jsem se sem dostala, ale očividně se už nemůžu nenápadně vytratit. Hlavně proto, že z tábora netrefím ani na vlak. A místo toho, abych se soustředila na REÁLNÉ problémy, kterých je v kuchyni opravdu dostatek, se chovám jako zamilovaná blbka. Uuu, on na sobě nemá tričko... Počkat, o čem jsme to mluvili?
