Centrem synova vyprávění je sám otec Lavrentij Berija, přinejmenším nejzáhadnější postava sovětského politbyra. Byl znám svou arogancí, nespoutanou a sexuální nenásytností, a obáván jako sadistický šéf tajné služby, který za tmavýmy skly oken své volhy slídil v moskevských ulicích po ženách. Doma si však hrál na starostlivého otce rodiny, vyžadujícího respekt své manželky i syna.
Tato kniha líčí Berijovu vzrůstající nenávist vůči svému krajanovi, Gruzínu Stalinovi, i likvidaci protistalinských reforem, které po Stalinove smrti Berija prosazoval a ostře kontrastujese svědectvími, jež ve svých pamětích podali Stalinova dcera Světlana Allilujevová a Chruščov, nabízí také vysvětlení proč Rusko ani dnes nedokáže svou spletitou minulost rozuzlit.