Veselé i smutné příběhy malého chlapce Davídka a jeho kamarádů jsou nejen napínavé, ale i poučné a vždy plné lidského porozumění. Odehrávají se v době, kdy ještě neexistovala dnešní vyspělá technika, kdy nikdo nemluvil anglicky a život byl poněkud pomalejší a jiný. Davídek tedy nesleduje televizi, nehraje počítačové hry ani neposílá esemesky svým kamarádům, ale vymýšlí s nimi různá dobrodružství a jeho nápady většinou končí nějakým průšvihem, protože „za všechno vždycky může stejně jen on“.