Žijí tu s námi odedávna, ale není je vidět. Nejsou to lidské bytosti ani zvířata. Jsou to malinkatí tvorečkové velcí třeba jako veverky nebo morčátka. A přestože jako zvířátka vypadají, nosí oblečení, i když, pravda, trošku jiné než my lidé, a mluví spolu lidskou řečí. Říkají si ZUličníci. A proč? No přeci protože jsou z ulice...  Nikdo z odborníků netuší, kde se vzali, možná ani nepocházejí z naší planety. Žijí v ulicích každého města, vždy poblíž lidí, kterým se ale vyhýbají, a mají k tomu pádné důvody. Náš svět nazývají Kazisvětem a jeho obyvatele Kazisvěty. Nelíbí se jim, jak se chováme k přírodě a k sobě navzájem. A taky že válčíme, hádáme se a vytahujeme se jeden před druhým. Vědí, že se mezi námi najde i řada hodných lidí s dobrým srdcem, ale zkrátka a dobře se nám raději straní.
Nechte si od profesora Víma, jednoho z největších odborníků přes ZUličníky na světě, vyprávět příběh jedné dobrácké rodinky ZUličníků z pražského Smíchova.