René Kujan (1974) byl ještě před deseti lety jedním z tisíců rekreačních běžců. Pak se ale ocitl na sedadle spolujezdce v autě, které se střetlo s protijedoucím vozidlem a všechno se změnilo. Od lékařky si vyslechl mrazivý ortel: „Nikdy už běhat nebudete.“
Navzdory všem prognózám po devíti měsících zdolal maraton. Od té doby běhá každý den, někdy i 32 maratonů za měsíc. Na lidi, kteří takové štěstí jako on neměli a zůstali na vozíku, myslí pořád – věnuje se charitativním běhům v jejich prospěch.
Tato kniha popisuje Reného návrat do běžeckého života a dosažení světového prvenství při oběhnutí Islandu, kdy ho uprostřed podzimního marastu doprovázela jedna statečná žena a dvouměsíční syn.
Předmluvu ke knize napsal Miloš Škorpil.