Název Horserider vyvolává různé představy. Jsou v myšlenkách jezdci, kteří se nechají unášet, jsou jezdci, kteří koně krotí, koně ovládají. Jsou jezdci, kteří s koněm splynou v jednu bytost. Vladimíru Větrovskému toto téma přihrála někdy okolo roku 2008 jihofrancouzská Provence. V oblasti Camargue silné napojení na zvíře přetrvává po generace. Přitom kůň tam není zdaleka domestikovaný jako u nás, stáda polodivokých koní camargského plemene, bílých příbuzných prehistorických předků z jeskynních maleb, se tam volně pohybují krajinou.
Větrovský na jihu Francie nedaleko Avignonu s rodinou nějakou dobu žil a toto napojení v našich končinách postrádá. Skrze koně (a jeho člověka) toto chybějící napojení na přírodní živel zpřítomňuje. Neboť příroda je Větrovského zastřešujícím i bytostným tématem. Kurátorka výstavy Lucie Šiklová – autorka textu.
