Tragické příběhy z doby těsně po skončení 2. světové války, zpracované známým a zkušeným autorem, mají sice věcnou podobu literatury faktu a jazyk podmíněný strohou řečí dávných, léta tajených a archivně dochovaných policejních záznamů a protokolů, jsou však dramatizovány svojí podstatou a tvoří tedy pitaval, tj. soubor příběhů v podstatě kriminálních - neboť i vražda z jakkoli vlasteneckých pohnutek jí zůstane, když nemá kat soudní příkaz a oběť nejmenší šanci obhajoby. Popsané zločiny, zejména hromadné vraždy žen a dětí, byly celá desetiletí zamlčovány a většinou zlehčovány jako jakási "spontánní a národní pomsta". Politici KSČ záměrně kryli spáchaná zvěrstva, už proto, že řada z nich měla gestapáckou či kolaborantskou minulost. Jen tak se mohlo stát, že tyto zločiny byly většinou promlčeny a k potrestání viníků nikdy nedošlo. Je proto na čase, abychom si to konečně přiznali a podívali se na tuto temnou stránku našich dějin objektivně a ve světle unikátních, mnohdy dosud nezveřejněných dokumentů.