Když si mladý chlapec uchová svůj dětský sen do dospělosti, je to pěkné; když tomu naplnění svého snu podřídí veškerý svůj život, je to obdivuhodné. Heinrich Schliemann jako mladý hoch podlehl kouzlu Illiady a Odyssey, věřil v Homérovo dílo jako jiní v Písmo svaté a z chudého syna meklenburského pastora se vypracuje až na bohatého sanfranciského makléře, a to jen proto, aby mu nashromážděné jmění umožnilo na vlastní pěst vykopat Tróju. Vysmívaný a opovrhovaný, amatér a směšný diletant, tak byl všemi souzen. To, jak svou Tróju přece jen našel, vypráví Irving Stone z pohledu jeho řecké, mnohem mladší manželky. Právě od ní získal – jako první Shliemannův životopisec – přístup k bohaté rodinné
