Podtitul nelže: Lov vzácného druhu severského žraloka popisuje živým reportážním stylem jedna z linií textu. Do mírně ztřeštěného podniku se pustili dva dobří přátelé, autor a Hugo Aasjord, velmi dobrý malíř moře, působící na rodných Lofotech. Do líčení jejich trampot vstupuje vyprávění o námořnících, o lodích (místní o nich mluví s láskou, skoro jako o členech rodiny), jindy zase úvahy o vztahu člověka k přírodním živlům nebo fakty nabité, avšak strhující pasáže ze základů ichtyologie, oceánografie a hydrologie. Literární kritika v Norsku i ve světě knihu přivítala s nadšením, i když jí jisté potíže působilo určení žánru: kniha nabízí směs eseje, reportáže a odborného výkladu s prvky krásné literatury, a to nejen kvůli citacím z Rimbauda, Melvilla a Poea. Morten Stroksnes dokáže o moři psát zcela věcně, avšak moře bezmezně miluje, a proto ví: „Moře se bez nás docela dobře obejde, my bez něj nikoli.“
