Od svých dávných počátků až do dnešní doby nabyla jóga napříč proměnnými kontexty času a prostoru mnoha podob. Čítá nespočet škol, tradic, dílčích cest a nových směrů, avšak ve své podstatě zůstává stále jedna, stejně jako její cíl - soulad osobní esence s existencí. Ve svých mnoha úrovních a hloubkách obsahuje jednu spojující linku - princip souladu jako nutného předpokladu pro celistvost. Pro někoho tato celistvost znamená pochopení a rozvinutí jednoty mezi tělem a myslí, pro jiného mezi pohybem a dechem, pro dalšího harmonii mezi jednotlivými stránkami vlastní osobnosti, pro další existenciální rovnici, dávající univerzu řád.
Čakra jóga není ničím novým ani pseudotradičním. Je učením s vlastní dynamikou a vývojem. Je cestou vedoucí k pochopení vazeb mezi tělem a psychoemoční rovinou v duchu jemné tantrické fyziologie. Zároveň v sobě integruje poznatky z jiných polí vědění o člověku (hlubinná psychologie, kulturní antropologie aj). Je vhodnou mapou v širé krajině sebeobjevování. Mapou, která má potenciál přiblížit člověka k seberealizaci, pokud je ochoten vydat se na cestu.
