Čtenář je nesen proudem vyprávění, nikoli příběhem samotným. Přesněji řečeno vyprávění se stává příběhem a příběh je obsažen ve způsobu, jímž je vyprávěn. Pokus přiblížit se nejhlubším, traumatizujícím rovinám vědomí a tichu, z něhož vše teprve vyrůstá. S. Germainová je posedlá archetypálními reakcemi, nevyčerpatelným bludištěm vztahů, jimiž jsou její postavy svázány.