Děti jsou radost! Tak určitě.
Mámina sladká děťátka dospěla do klátících se teenagerů a místo dohadů, kdo by vyhrál v souboji mezi dračím jezevcem a ninja koněm, tráví noci na Snapchatu a dorozumívají se výhradně posunky a vrčením. Kolik „období“ ještě přijde, než se z nich stanou funkční členové společnosti? Nejdřív to byly celonoční symfonie řevu, pak zvykání na nočník a teď neschopnost vstát před polednem bez kopance do zadku. Jak to má ale máma přežít? A kdy už to skončí? KDY?
