Těžko se píše sokoli o něčem, co člověk nezná, vlastně by se to nemělo. Už tak je mezi námi dost těch, kteří to dělají. Ale protože mě Mirka poprosila, posléze požádala, posléze nařídila a pak už jsem jen čím dál častěji zvedal telefon, kdy se ozývaly tu zoufalé, tu neodbytné věty (neodbytnost je její druhá přirozenost), svolil jsem a slíbil, že napíšu pár řádek, aby ta knížka měla něco, čemu se říká předmluva...

Boris Rösner