✅ Poštovné ZADARMO nad 39€ ✅ Knižná akcia každý mesiac ✅ Bezpečný nákup

Moudřejší způsob práce v 21. století

Druhá kniha Ricardo Semlera, který se proslavil tím, že vybudoval nejneobvyklejší pracoviště světa, Semco. V Sedmidenním týdnu navazuje na Podivína, rozpracovává příběh Semca, pokládá zásadní otázky a popisuje některé klíčové parametry práce v 21.století. Pokud se vám líbil Podivín, dychtíte se dozvědět o jejich příběhu víc a jestli obecně hledáte cesty k tomu, jak dělat v práci více toho, co máte opravdu rádi, potom bude Sedmidenní víkend nejspíše knihou pro vás.

5 důvodů proč přečíst
1. Semco je jediná firma svého druhu. Průkopníci nejradikálnějších forem firemní demokracie a svobody. Dokonalá antropologická a socilogická laboratoř. Sedmidení víkend přináší zprávu z další dekády experimentů a zkušeností této jedinečné společnosti.

2. Přemýšlíte o nových formách práce? Přemýšlíte, jak si zařídit profesní život tak, abyste mohli dělat, co možná nejvíc smysluplnné a užitečné věci bez obav o složenky? V knize naleznete řadu nových souvislostí.

3. Ricardo Semler prostě umí psát. Čtivě a vtipně. Kniha má hloubku, ale zároveň lehkost a typický humor.

4. Přemýšlíte o světě jaksi "globálně"? O tom jak a proč funguje? Proč se lidé snaží na jedné straně vydělat astronomické sumy, aby je poté odevzdali na charitu? O tom, proč tak často stavíme peníze před štěstí? Proč firmy potřebují trvale růst? Na tyto a mnoho dalších podobných otázek naleznete nové, svěží pohledy.

5. Líbil se vám Podivín? Podivín bez Sedmidenního víkendu je 1/2 příběhu Semca. Tedy, pokud se vám Podivín opravdu líbil, tato kniha vás zajisté nadchne též.

Ukážka textu z knihy

Co je vlastně Semco?

Těžko říct. Kdybyste po mně chtěli, abych Semco popsal běžnou obchodní terminologií, nezbývalo by mi nic jiného, než přiznat, že nevím, kam naši firmu zařadit. Za posledních dvacet let jsem se bránil definování Semca z jednoho prostého důvodu: jakmile uvedete, v jaké oblasti působíte, okamžitě tím zaměstnancům nastavíte hranice, omezíte jejich myšlení a zavdáte důvod k tomu, aby opomíjeli nové příležitosti. „V tohle oboru nepodnikáme,“ začnou říkat.

Změna funguje dobře pouze za předpokladu, že se z ní nedělá věda. Naopak organizace, která ustavičně a uměle tlačí zaměstnance do změn (Vítejte změny! Těšte se ze změn!), připomíná darwinistu, který stojí vedle žirafy a ječí: „Natáhni ten krk! Koukej ho natáhnout!“

Jak máme lidi zčistajasna přimět k tomu, aby se zamilovali do riskování? Jak mají hodit za hlavu všechno, co vědí třeba o pístech a karburátorech, a po hlavě se vrhnout na elektrická auta? Jak máme obratem nahradit kontrolu demokracií, klasická výběrová řízení postupem, při němž si zaměstnanci vybírají manažery sami, jak podporovat samostatné myšlení a jednání zaměstnanců? První krok na cestě k tvořivosti a sebejistotě musí proběhnout uvnitř. Přesuňte lidi mezi pracemi, odděleními, jednotkami. Dejte lidi dohromady, propojujte je. Tím se odbourá tendence hierarchizovat a také budovat pevnosti. Řád a pevnost sice dodává bezpečí a jistotu, chrání tým proti změnám a rizikům zvenčí. V Semcu naopak nejistotu a změny vyhledáváme.

Z toho plyne, že štěstí nepostihuje všechny lidi stejně. Jenže ono představuje nejzásadnější složku úspěchu. Není fér někoho „obviňovat“, že má štěstí, protože štěstí je přídatná hodnota úsilí. V podstatě zastřešuje úsilí o úspěch. Úspěch lze měřit dlouhodobě – projevuje se v podobě udržitelnosti. Štěstí zpravidla mívá jepičí život, spíš připomíná blesk: sice udeří, ale nebývá to často, navíc to trvá krátce a bývá to mazec. Způsob, jakým s úderem štěstí naložíte, je až výsledkem pracovitosti.

Intuice, štěstí, aktivní chybování, vrozené štěstí – tak znějí čtyři hlavní koncepty obchodního světa, které by se měly stát učební náplní studijních programů MBA.