Od raného středověku rezonují v evropské literatuře příběhy o lidech, kteří navštívili nebe, peklo či očistec, pobyli tam zdánlivě krátkou chvíli, ale když se vrátili zpět do lidského světa, zjistili, že uplynulo mnoho let. Kniha se věnuje způsobům, jakými byla tato vytržení z času ztvárňována v literatuře, a ukazuje, jak mohou tyto příběhy vypovídat o dobovém vnímání času a věčnosti. Výklad doplňuje edice tří příběhů, pro něž je téma vytržení z času zásadní: mnich a ptáček, svatba urozeného mládence Theofila a uherská panna Terezie v nebi.
