Autobiograficky laděná kniha, která nechává nahlédnout do zákulisí
slavné německé spisovatelské rodiny Mannů.
Její protagonista a vypravěč v jedné osobě, vnuk staršího z bratrské dvojice, Heinricha Manna,
v ní líčí svůj typicky středoevropsky spletitý životní příběh, který nepostrádá
bizarní, dramatické ani humorné momenty. Sedmnáctiletá
Leonie, jediná dcera Heinricha Manna, v roce 1933 utíká spolu se svou
židovskou matkou do její rodné Prahy. Matka v roce 1947 umírá na následky
věznění v terezínském ghettu a téhož roku poznává Leonie českého
prozaika Ludvíka Aškenazyho, o rok později se jim narodí syn Jindřich
(1948). Konec Pražského jara přiměje rodinu k odchodu na Západ. Mladý
Jindřich se tak ocitá v Berlíně, kde to vře studentskou revoltou, a stává
se proti své vůli emigrantem ve třetí generaci. Teprve po roce 1989 se
vrací zpět do Prahy, kde se kruh jeho putování pomyslně opět uzavírá.
Kniha představuje unikátní, autorem počeštělou a přepracovanou verzi
textu, který z podnětu nakladatelství Rowohlt původně napsal německy.
