Píše se rok 1942 a polská dvojčata Chaima a Gittel vyženou z jejich krásného domova do lodžského ghetta. Žijí i s rodiči v příšerných podmínkách a život je stále nebezpečnější. Celá rodina se rozhodne utéct do nedalekého Lagiewnického lesa, ale k místním partyzánům, shromažďujícím Židy k útěku za svobodou, se dostanou už pouze děti. Brzy se ale všechno pokazí a dvojčata se ocitnou v koncentračním táboře Sobanek. Chaim je přemýšlivý básník a s Gittel často komunikuje jen tichými pohledy a jejich vlastní vymyšlenou znakovou řečí. Ale když dvojčata dorazí do Sobanku, kde panují odporné podmínky, bují choroby a stojí budova s kouřícím komínem, pouto se stane břemenem...
Výjimečný román o síle citů a nezničitelném poutu sourozenců, které nakonec odolá i tomu nejhoršímu běsnění, co lidská civilizace kdy zažila.
