Matka hraje ve vývoji osobnosti dcery základní roli. Někdy se však do vzájemného vztahu promítají často i nevědomé negativní vlivy, například z matčina vztahu k její matce, které ovlivnily její osobnost a mají vliv i na vývoj osobnosti dcery. Tyto negativní vlivy pak mohou dál bránit její dceři, aby se realizovala určitým směrem.
Vztah mezi matkou a dcerou je ambivalentní. Obě mohou žít mezi láskou a nenávistí, v nevyjádřených citových rozporech. Autorka, klinická psycholožka a psychoanalytička, ukazuje, že je třeba se při hledání vlastního místa v životě vymanit z pocitů provinění ze „zrady“ vlastní matky. Zabývá se otázkou, „jak se stát matkou po své matce“, neopakovat chyby a poškození minulosti. Věnuje se také roli matky, která se stává babičkou, její osobnosti a jejímu působení vzhledem k vnoučatům.