Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v ještě jednu možnou cestu. Vše je ještě živé. I dny, kdy nelze vyjít z bytu. Z bytu, který nám... Zobraziť viac
Havran patří mezi nejznámější básně všech dob, a není divu, protože je jedním z nejvýznamnějších děl romantismu. Vypráví o tajuplné návštěvě černého posla smutku u muže, který se zmítá v zoufalství po ztrátě své nejmilovanější... Zobraziť viac
Kniha vůbec poprvé v ucelené podobě představuje publicistickou tvorbu básníka Oldřicha Mikuláška, s níž se v letech 1934-1952 postupně seznamovali čtenáři přerovského listu Obzor a brněnských deníků Rovnost a Lidové (resp. Svobodné) noviny... Zobraziť viac
Životní zkušenosti se dají vyjádřit různým uměleckým způsobem. Obrazem, písní, nebo slovem. Já jsem zvolila poezii, i z toho důvodu, že slova mají duši. Slovo v poezii může být léčebný skalpel jež dokáže najít klíč k naší... Zobraziť viac
Poezii zdobí kde co. Málokdo v ní však hledá poctivost. A protože Dominik píše poctivě, je na světě o něco méně opuštěnosti. Pracuje se slovy, nikoliv jen s pocity a emocemi. Dokáže demonstrovat fakt, že vědět znamená sedět a... Zobraziť viac
Mladé tělo ve starém světě? Duše v těle? Nebo zase naopak. Ostatky vnitřní emigrace, údělu lidského. Jen úhly pohledu, které je nutno přejít. Rozumem? Vírou. Věřím, abych porozuměl. Všichni ti Zahradníčkové a Holanové… Zobraziť viac
Pustá země je pravděpodobně nejvlivnější básnickou skladbou 20. století, přinejmenším v kontextu anglofonní poezie. T. S. Eliot ve své útlé knize z roku 1922 zcela mimořádným způsobem navazuje na několikatisíciletou tradici... Zobraziť viac
Nová básnická sbírka významné české autorky. Marie Šťastná (1981) získala roku 2004 prestižní Cenu Jiřího Ortena za sbírku Krajina s Ofélií a v roce 2010 obdržela Drážďanskou cenu lyriky... Zobraziť viac
Tato kniha je výborem z dosud nevydané básnické tvorby Ivana Jelínka (1909-2002). Jelínkův dlouholetý přítel, esejista monsignor Karel Vrána v poděkování za jeho báseň Na závěr do prázdna z roku 2002 autorovi napsal... Zobraziť viac
Theofil Halama vnáší do současné české poezie nový ozvláštněný tón, vznikající u kalifornských a havajských břehů, za nimiž se rozprostírá téměř nekonečný Tichý oceán. Halamovy básně, které shora zmíněné... Zobraziť viac
Publikace Japonský šerm veršem přináší komentovaný překlad starodávné básnické tradice, kterou samurajové školy Hasegawa Eišin využívali při výuce umění meče. Součástí knihy jsou dále kapitoly zaměřené na dějiny... Zobraziť viac
O Pepsonově třetí básnické sbírce nechme promluvit osobu nejpovolanější, spisovatele a herce Divadla Járy Cimrmana Miloně Čepelku: „Autor stále touží po lásce a dává se jí zraňovat, ví však, že bolest zúrodňuje... Zobraziť viac
Dílo nás zavede do našeho nitra a umožní nám odhalit místa temnější i zářivější, abychom více porozuměli sami sobě i ostatním. V zamyšleních lze najít mnohá řešení problémů... Zobraziť viac
Sbírka poezie. Autorka o své sbírce říká: „Tyto básně bych ráda věnovala těm, jejichž život je klec, od níž nemohou nalézt klíč. Oni vědí, že někde tu je snad odvaha, která jim umožní cestu ven... Zobraziť viac
Sbírka žáčkovských variací Ondřeje Macla, kterou vydává nakladatelství Petr Štengl. Zobraziť viac
Když osamoceni setrváváme v očekávání, v nejistotě, kdy se v stmívání či rozednívání nachází „skrytost, nevyslovitelnost, tušenost“, náznaky čehosi nedefinovatelného... Zobraziť viac
Je to kniha veršů tak jiná než ty autorovy předchozí a tak stejná jako je stejný Pacifik, jako je po věky stejný svět trans dervišů, kteří se chtějí archetypálním... Zobraziť viac
Básnická sbírka uhříněveského autora Davida Růžičky alias Romána Douděry je vnitřně členěna do dvou částí/knih pojmenovaných Douděra a Clair de Lune. V první z nich nalezneme básně příznačné pro celou Růžičkovu tvorbu... Zobraziť viac
Výbor V sobě se jen ztrácím… představuje básnickou tvorbu Františka Pečinky (1869–1917). Autor, který zůstal ve stínu generačních druhů (i dnes je známý spíše jako malíř), po sobě zanechal skromné, vzácně sevřené a v dobrém... Zobraziť viac
Janotkovo Časobití nese dvojí význam: jsme biti časem protékajícím čím dál rychleji našimi osudy, a zároveň pyšně a drze bijeme ten prchající čas po zádech jako ruskou trojku: snad v mylném domnění, že kdo jede rychleji, dojede dál. Zobraziť viac
