V barvité galerii Palahniukových vyšinutých hrdinů, kteří se tragikomicky zmítají ve vyšinutém světě, zaujímá jedno z předních míst protagonista románu Zalknutí Viktor Mancini. Aby mohl platit nákladnou lékařskou péči své matce, vymyslí důmyslný plán: v restauracích předstírá, že se zalyká jídlem, a lidé, kteří jej pak zachrání, jsou tak nadšeni svým hrdinstvím, že jej po léta finančně podporují. Ve zbývajícím čase Viktor pracuje v groteskním historickém parku, skanzenu raně koloniální Ameriky. Dochází také na terapeutická sezení, kde se lidé chronicky závislí na sexu snaží své mánie zbavit - Viktor zde ale spíš než léčbu hledá nové partnerky a nezvyklé sexuální techniky. Jeho zoufalá snaha tak či onak uniknout před složitostí a nejednoznačností světa vede jen k tomu, že se do lží a iluzí zamotává stále víc a víc. Jak sám poznamenává: Před neustálým unikáním není úniku. Lepší komentář k tomu, jak se dnes se složitostí světa "vypořádávají" miliony lidí, snad ani nelze vymyslet. Roku 2008 byl podle scénáře Clarka Gregga natočen stejnojmenný film.