Hermann Hesse vylíčil bujnou horskou přírodu s nádhernými jezery Tessinských Alp na jih od průsmyku sv. Gottharda již v "Klingsorovu posledním létu" nebo v útlé knížce meditativních skic "Putování". K této zamilované krajině se však vracel i v četných, méně známých úvahách, básních a akvarelech. Nejkrásnější z nich obsahuje tato sbírka - vyznání lásky vyvolenému kraji, který pro básníka, jenž jej poznal teprve ve třiceti letech a poté prošel křížem krážem, nabyl význam znovunalezeného domova a vysněného životního útočiště. Po první světové válce žil Hesse v Montagnole v Tessinu a zachytil ve svém díle poeticky snovou barvitost zdejší přírody i bodrost místních obyvatel. V textu se objevují i četné humorné, kritické a satirické pasáže: krajina Tessinu zlatých starých časů mizí a z vesniček se stávají předměstí. A tak jen v autorových textech zůstalo svědectví o dávné přirozenosti kraje.