Čapkovy překlady moderních francouzských básníků byly výjimečné kladně přijaty už v době svého prvního otištění. V průběhu 20. století se pak překlady Karla Čapka staly pramenem, jehož tichý podzemní hlas zněl takřka ve všech dobrých básních českého básnického pokolení. Autor, jenž se jako tvůrce věnoval především próze, svými básnickými překlady nastavil pomyslnou poetickou laťku velmi vysoko. Já jsem ten blázen z Pampeluny,
Bojím se smíchu lstivé Luny
Pod černým flórem závoje...
(T. Corbiere)
