Německý šlechtic Hermann von Pückler-Muskau (1785–1871) proslul jako vynikající zahradní architekt a světoběžník. Když jej jeho nákladné záliby přivedly na mizinu, vydal se na britské ostrovy, aby tam hledal bohatou dědičku. Dopisy, které psal své bývalé ženě Lucii (plán na rozvod a bohatou nevěstu z ciziny, která zachrání rodinné panství, pocházel ostatně z její hlavy), vyšly souborně pod názvem Briefe eines Verstorbenen (Dopisy Zesnulého) v letech 1830–1831.
Barvité popisy Walesu, Anglie, Irska a Francie či Německa a Nizozemska z pera proslulého bohéma a flouka měly nečekaný a senzační úspěch. Dílo, které Pücklerova žena mezitím nechala anonymně vydat, autorovi, přestože se vrátil domů nejen bez nevěsty, ale i bez haléře, přineslo částečné finanční zajištění a zároveň se – dle literárního historika Güntera J. Vaupela – stalo nejčtenější německy psanou knihou 19. století.
Připravovaný první svazek zahrnuje 24 dopisů z let 1826–1828, v nichž Pückler líčí s vtipem svá setkání s vysokou anglickou společností i návštěvy tamních venkovských sídel, umělecké sbírky i proslulé parky.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
