Každý verš musí být přepsaný kus života. Svět zachycený veršem je pro mne autentičtější a reálnější než skutečnost sama. Les, kterým procházím, není nikdy tak krásný jako les vyvolaný vrhem několika slov. V tom má verš vyšší hodnotu než reálná skutečnost sama. Když to člověk dokáže, je básník. Čteme-li báseň, vybavuje se nám realita pregnantněji a hlouběji. Jsme bohatší o básníkovo zachycení obrazu lesa. Přitom zůstáváme svoji, protože les dobře známe. tak povyšuje básník všechny naše pobyty v lese na hodnotu štěstí, vděčnosti za život a chuti žít dál. Neboť únava, zevšednění a deziluze je normální, a je to báseň, poezie, která se stává živou vodou, darem nalezení. František Daniel Merth: O životě a poezii, 1969.
