„Fotografování mě osvobozuje od tlaku, co se mi usazuje na duši,“ říká Jan Dobrovský, jehož série snímků ze severních Čech přináší do české krajiny zcela novou kvalitu fotografické citlivosti.
„Nedokážu vyjádřit slovy, co ve mně vyvolává, když vidím, s jakou nečekanou něhou hladí chlap jako hora rozjívené dítě.“ Mezi romskými rodinami v Krásné Lípě Dobrovský nejprve hledal poezii syrového bytí, ale našel tam mnohem víc – nové přátele i příležitost splatit starý osobní dluh.
A tak začal Romy navštěvovat v domácnostech, při svátečních okamžicích i na boxerských trénincích. V černobílých kompozicích, jež mohly být pořízeny jen v atmosféře oboustranné důvěry, nám muž s Leicou předkládá empatický, světelný otisk lidské intimity i přirozené touhy stát se hrdinou vlastního života.
Vychází s předmluvou autora a doslovem Miroslava Petříčka.
