Dialektika předpokladů a reality jednoho projektu Intro z roku 2017: Kateřina Adamová (1977), Michaela Maupicová (1982) a Dana Sahánková (1984) jsou autorky zabývající se především kresbou. Každá s tímto médiem zachází jinak a každá z něho vychází jiným směrem, vstříc jinému horizontu.
Název výstavy Postkonceptuální antikoncepce odkazující k radikální kritické tradici DADA, v sobě zrcadlí pro současnost charakteristickou „hru s diskursem“. Výstava si zvolila jako analogon k „hernímu principu současného diskursu“ oblast farmakologie, konkrétně té spjaté s oddálením početí. Pokračování 2018: Antikoncepci v názvu projektu lze ale také vnímat jako ironickou metaforu označující způsob práce, který jde oproti racionálnímu kalkulu spíše cestou intuice a vciťování. Vždyť co je koncepční, to souvisí v první řadě s myšlením, s rozvahou, kalkulem, s nějakým ideovým rozvrhem, jenž sleduje a naplňuje konkrétní cíl. Umělecká tvorba tento moment samozřejmě obsahuje, ale nebývá jediným komponentem uměleckého díla. Petr Vaňous, kurátor výstavy – autor textu.
