Lidé si pod oborem neuropatologa MUDr. Františka Koukolíka většinou představují morbidní prostředí pitevny. Navíc si myslí, že pitvání zemřelých už nemůže nikomu prospět. „Což je fundamentální omyl, protože se jedná o neobyčejný zdroj poznání,“ říká lékař, spisovatel a publicista František Koukolík v knižním rozhovoru s novinářkou Libuší Koubskou. Náročnou a vysoce odpovědnou součástí profese neuropatologa je ale především bioptická diagnostika živých. Přitom u akutních případů před operacemi bývá na rozhodnutí, jež může mít fatální následky, jen pár minut.
„Přestože tohle řemeslo provozuju pětačtyřicátým rokem, nemine týden, abych se nesetkal s něčím, co jsem dosud pořádně neviděl, nebo dokonce vůbec nikdy neviděl. Příroda je pestrá!“ Rozhovor nabízí nejen pohledy do nitra tkáně, ale i odpovědi na otázky, jak by měl vypadat dobrý lékař, co se povedlo v medicíně za posledních padesát let, co učit a co naopak neučit dnešní mediky. A protože pan doktor se po léta věnuje popularizaci svého oboru se přesahem do společenských otázek, interview se týká také souvislosti biologie s kulturou, bouřlivé změny, kterou aktuálně prodělává teorie evoluce života, eventuální lidské nesmrtelnosti, hranic svobodné vůle.
3. vydání.
