V předkládané knize, věnované „obrazům šlechtických panství“, se autor zajímá, proč vlastně tyto „obrazy“ vznikaly, co a jak zachycovaly, jakou mohly mít podobu a komu byly určeny. Ptá se po jejich objednavatelích a tvůrcích, ale především po tom, jaká byla jejich úloha ve šlechtické sebeprezentaci. Hranice mezi ideálem kulturní krajiny (s architekturou) a její někdejší reálnou podobou byla nezřetelná – nebudeme-li proto staré obrazy vnímat jen jako „dávné fotografie“, prozradí nám toho až nečekaně mnoho.
