„Ten, kdo tu vypráví, co viděl a co se mu stalo, není ten, kdo to viděl a komu se to stalo, a není jeho prodloužení ani jeho stín, jeho dědic ani uzurpátor,“ varuje před nedorozuměním vypravěč v pořadí šestého románu světoznámého španělského prozaika Javiera Maríase Všechny duše, který vyšel v roce 1989. Všechny duše, All Souls, je oxfordská college, kde vypravěč dočasně působí jako profesor španělské literatury. V mistrné směsi fikce a skutečnosti, v níž si autor pohrává s předstíranou autobiografičností, se ve sledu provázaných epizod odvíjí groteskní pozorování oxfordského života, vypravěčův milostný poměr s vdanou kolegyní, tragédie zasutá v minulosti i pátrání po životě a díle zapomenutého anglického literáta, dobrodruha a válečného pilota Johna Gawswortha, dědice zčásti skutečného, zčásti imaginárního království na ostrůvku Redonda v Karibiku. I autor románu Javier Marías přednášel dva roky v Oxfordu, a ačkoli upozornil, že nelze ztotožňovat autora s jeho postavou, zde románovým vypravěčem, mnoho čtenářů v Anglii i ve Španělsku podlehlo sugestivní představě, že ve Všech duších vylíčil autentické zážitky, oxfordské poměry a profesory či jejich spolupráci s tajnou službou. O devět let později, v roce 1998, Marías této záměny mezi literární fikcí a realitou mistrně využil v románu Černá záda času (La negra espalda del tiempo), v němž se vrátil k oxfordské zkušenosti, tajemné postavě Gawswortha i k ostrovnímu království Redonda. Ačkoliv mezitím vydal vynikající romány Srdce tak bílé a Vzpomínej na mě zítra při bitvě, známé i českým čtenářům, ukázalo se, že Všechny duše jsou pro něho v jistém smyslu románem klíčovým: pro autora obsahoval jádra postav, motivů a situací, z nichž od konce 90. let vycházejí všechny jeho další velké prózy včetně poslední trilogie Tvoje tvář zítra.
