Promyšleně vystavěný, závažný a čtivý příběh scenáristky Anny Vovsové začíná vyprávět fotografka Hana, jež se rozhodla, že nechce dál žít. Po ponižujících manželových avantýrách a neustálých odchodech pro ni život ztratil smysl: děti pod vlivem neukotveného mládí nemá, vztah se sestrou povážlivě skřípe. Všechno už tu bylo, vše vyfotografovala, vyvolala a uložila, takže nadešel čas zúčtovat - rozhodne se skočit z viaduktu. Nevyjde jí to. V pokusu o sebevraždu jí zabrání jiná tragédie, která je výsledkem náhodného setkání Hanina manžela s neznámým mladým cizincem, nejspíš syrským uprchlíkem, s nímž se sblížila její neteř…
Soukromá historie bloudících postav se odvíjí na pozadí světových událostí, a tak ve Viaduktu rezonuje nejen téma sváru dvou ženských generací a živoření po boku nepravého muže. Haninu tíseň umocňují i tíha exilové zkušenosti, jíž autorka ve Francii mimochodem sama prošla, a uprchlická krize jako dopad dnešních válečných konfliktů. Próza psaná vytříbeným jazykem splétá vzpomínky na minulost se současností a prostředky filmové řeči nechává čtenáře domýšlet, kudy se budou kroky románových postav ubírat dál.