Po čase bezvládí a zmatků, kdy byl kmen Čechů po zavraždění svého vládce napadán sousedy, dospěl Bořivoj do věku, kdy může usednout na knížecí stolec na Levém Hradci. Svou vládu začíná v době, kdy v kmeni Čechů mají rozhodující slovo stařešinové jednotlivých rodů a on musí bojovat s protivníky nejen vně, ale i uvnitř kmene. Zvlášť výbojně si počíná rod Vršovců, který mu lstí vnutí milenku Ladu. Bořivoj nachází spojence ve veleknězi Žarovi, který je milencem jeho matky a prozrazuje mu plány stařešinů, kteří se snaží prosadit na knížecí stolec Bořivojova mladšího bratra Strojmíra.
Přes kupce Mojslava navazuje Bořivoj styky s moravským knížetem Svatoplukem, který ho činí svým hlavním spojencem v Čechách. Důsledkem spojenectví je i trestná výprava z francké říše, proti které se společně postaví česká knížata. Na tažení se Bořivoj poprvé setkává s luckým kněžicem Vlastislavem, který mu nabízí spojenectví proti ostatním knížatům. Bořivoj odmítá a z Vlastislava se stává jeho nepřítel.
Od Žary se Bořivoj dozvídá, že se Vlastislav chce oženit s dcerou pšovského knížete Ludmilou, a podaří se mu ho předejít, čímž ještě zvýší Vlastislavovu touhu po pomstě. Při křtinách prvorozeného syna nechá Bořivoj na svém dvoře povraždit Ludmiliny příbuzné a poté svou ženu kvůli výčitkám pošle do vyhnanství na Tetín, kde už podobný osud snáší jeho bratr.
Vlastislav se svým vojskem zaútočí na Čechy na Turském poli. Bořivojovi přispěchá na pomoc moravský kníže Svatopluk, který rozhodne bitvu útokem Moravanů ze zálohy.
Vlastislav je zabit, Bořivoj se uchopí moci v Čechách.