Protože černobílá fotografie obsahuje jen různé odstíny šedi, fotograf má v konečné fázi tvůrčího procesu k dispozici pouze černou a bílou a mezi nimi všechny odstíny šedi. Zdánlivě toho mnoho není, ve skutečnosti se však jedná o teoreticky nekonečné množství polotónů a jejich vzájemných kombinací. Proto by měl každý, kdo se věnuje černobílé fotografii, ať už klasické, nebo digitální, o zacházení se škálou černá-bílá vědět co nejvíce.
Protože svět kolem nás je převážně barevný, měl by si dále umět ve své obrazotvornosti převést barevnou realitu do černobílé stupnice, tak jak to dělá černobílá fotografie. Protože citlivost k barvám není u všech černobílých filmů stejná (kupříkladu stejná červená plocha se zobrazí na dvou různých filmech s různým stupněm zčernání) a ani vnímání světlostí barev se neshoduje zcela s citlivostí černobílých filmů k barvám, vyžaduje tento převod mnoho zkušeností a znalostí, než se stane pro fotografa intuitivní záležitostí. V současné době k této problematice přistupuje i specifičnost digitální fotografie.
Zkušení autoři vám v této knize opravdu podrobně a systematicky vyloží na fotografických příkladech veškerou problematiku exponování, abyste v konkrétních světelných podmínkách a při práci s konkrétním fotografickým médiem vždy věděli, co bude nejoptimálnějším řešením, a nemuseli ztrácet čas zdlouhavým tápáním.
O autorech:
Petr Velkoborský je současný český fotograf a vysokoškolský pedagog. Přednáší na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Patřil k prvním českým propagátorům vědecké exponometrické metody tzv. zonálním systémem. Kromě praktické fotografie se intenzivně zabývá technikou klasické fotografie – exponometrií, senzitometrií, speciálními fotografickými technikami a zonálním systémem. Na tato témata publikoval několik odborných i populárních knih.
Petr Vermouzek napsal část věnovanou problematice exponometrie v digitální fotografii. Již léta se věnuje tomuto fotografickému médiu a digitálnímu zpracování obrazu
