Velký francouzský romantický básník Alfred de Musset (1810–1857) pocházel ze starého rodu, kde kultura, zvláště literatura, hrála rozhodující roli. De Musset byl velmi ctižádostivý a celou svou bytost dával v plen lásce a literární tvorbě. O jeho ctižádosti svědčí i to, že kromě literatury se chtěl věnovat také lékařství, které dokonce začal studovat, a výtvarnictví. Zvítězila však literatura. Zemřel v sedmačtyřiceti letech a svým rozlehlým literárním dílem udivil další generace, které již posuzovaly jeho práci jako celek. Stejně bohatý jako jeho literární tvorba byl i básníkův osobní život. Také zde výlučnou tematickou oblast tvořila láska. Celé Mussetovo dílo je ve své podstatě inspirované láskou, která se nejčastěji odráží v jeho lyrice. A to právě najdeme v této sbírce, kam Gustav Francl vybral ty z de Mussetových básní, do nichž autor uložil své nejniternější prožitky, ironické invektivy, lehkou ironii a všudypřítomnou touhou.
