Román-aluze kolem postavy básníka Sergeje Jesenina nechce být románem biografickým, i když určitým způsobem reflektuje básníkovo životopisné pásmo s jeho skandály, milostnými avantýrami, legendami a mýty. V Modravém večeru se Jiří Navrátil opírá především o Jeseninovu dochovanou korespondenci a popisuje krátké období obnoveného přátelství mezi někdejšími spolužáky, Gríšou Panfilovem a právě Sergejem Jeseninem, odehrávajícího se v posledním roce Jeseninova života. Román, který je současně i jakousi zastřenou autobiografií autora, vyznívá elegicky - přátelství nemá perspektivu, osudy obou mužů jsou po letech příliš rozdílné.