Osmá knížka rodačky z Moravy, dnes však už autorky, jež má své pevné místo mezi libereckými autory, se z řady jejích prací žánrově vymyká. Zatímco ty dosavadní obsahovaly poezii, tato přináší netradiční vzpomínky, mezi nimiž se verše mihnou spíše jen sporadicky. Na žánru však tolik nezáleží, protože i touto knížkou Milena Hercíková dokazuje, že je bytostnou básnířkou. Charakter její knihy je silně intimní, což se nejvýrazněji projevuje v naznačeném dialogu vedeném s těmi nejbližšími, s jejichž ztrátou se snaží tímto způsobem vyrovnat. Texty doprovázejí ilustrace jablonecké výtvarnice Kamily Dlouhé, a ačkoliv obě tvůrkyně dělí věkový rozdíl dvou generací, jsou si překvapivě v mnoha ohledech blízké.