Satirické a humoristické práce spisovatele a rétora z 2. století n. l., rodem Syřana, pranýřují otevřenou i zastřenou ironií vulgární náboženství a lidské charakterové nedostatky. Svým ostrým jazykem si Lúkiános v nové doběvysloužil pojmenování "Voltaire starověku", nevyniká však původními myšlenkovými objevy jako virtuózním stylem, lehce vyjadřujícím i komplikované sdělení. Mistrně si osvojil rétorické praktiky a využil je pro své satirické apamfletistické umění, aby se vyznamenal schopností zaujmout a pobavit. Uplatňuje tu především dialogickou formu.