Kultovní rumunský román z roku 1929 poetickým jazykem přibližuje období konce starých časů před první světovou válkou v Bukurešti, tedy „u bran Orientu, kde se vše bere na lehkou váhu“. Králové ze Starého dvora jsou nesourodá čtveřice kumpánů, kteří se scházejí především po nocích a oddávají se imaginárním putováním, tahům po předměstských lokálech a sestupům do nejtemnejších hlubin bukureštské společnosti. Mateiu Ion Caragiale cizeloval svůj jediný román po řadu let a sloučil v něm poetiku evropské dekadence s vlivy levantinsko-balkánské kultury. V roce 2000 byli Králové ze Starého dvora zvoleni za nejvýznamnější rumunsky´ román 20. století v anketě časopisu Observator cultural, jíž se účastnila více než stovka rumunských literárních kritiků.