Kniha Dějiny loupežnictva, která vychází v rámci ediční řady Zločin a spravedlnost v českých dějinách, tvoří další tematický okruh volného cyklu svazků, mezi něž patří Zločin a trest v českých dějinách a Zločin a sex v českých dějinách z pera téhož autora. Tentokrát se historik Jindřich Francek vypravil do světa zlodějů, loupežníků, pytláků a žhářů 16. až 19. století. Bádáním ve „smolných“ nebo „černých“ knihách a dalších pramenech hrdelního soudnictví objevil zdroje otevírající dříve netušené možnosti poznání různých sociálních prostředí. Soudní knihy mají co říci nejen o vybavení domácností, v nichž řádili lupiči, jejichž skutky slovo od slova zapisovali písaři v mučírnách, lze tu najít mnoho o zvyklostech a obyčejích, máme tu jedinečné doklady jazyka, celého myšlenkového světa a návyků zejména nižších vrstev, ale také skryté či otevřené sdělení o organizaci společnosti a právním vědomí. V první části knihy o majetkových deliktech v období raného novověku je podán stručný přehled vývoje a organizace soudů a jejich výkonného aparátu. Další kapitoly obsahují charakteristiku základních skupin deliktů a jejich postihu. Náplní druhé části knihy je trestná činnost v konkrétních příkladech a příbězích vycházejících z trestněprávních pramenů.