Může opravdu existovat umělecká tvorba bez podpory racionální a strukturované reflexe, anebo může přežít věda bez individuální i kolektivní imaginace? Možná právě tato otázka a následné hledání odpovědí ukazuje cestu, kterou se v poslední době vydalo už mnoho vědců stejně jako umělců. Umělé rozdělení vědy a umění jako jasně oddělených kategorií bere za své a jistoty, které byly vizí v 19. a ještě i ve 20. století, přestávají platit.