Sittserova hluboká práce, která se vypořádává s problémem nevyslyšené modlitby, vychází z autorovy osobní zkušenosti. Před jedenácti lety mu manželka, dcera i matka zahynuly při automobilové nehodě, přestože se za jejich ochranu toho dne, tak jako každé jiné ráno, modlil. Autor nabízí pohled na to, jak se může člověk vyrovnat s tak nesnadnou událostí. Dále nahlíží na různé pozitivní aspekty modlitby, i na jejich úskalí a možná nebezpečí…
Existuje však lepší způsob, jak se s těžkými životními situacemi vyrovnat? Ano, své emoce můžeme vykřičet k nebi a tak zabránit tomu, aby cokoli, co ze sebe vydolujeme – hořkost, nenávist, touhu po pomstě, beznaděj – zranilo někoho jiného. Takovýto výpad proti nebi se nám může jevit jako drzý, neomalený a nepřijatelný…
Starozákonní Žalmy nám ukazují správnou cestu, jak vyjádřit emoce – a to nejen ty pozitivní jako radost či vděk, nýbrž i ty negativní: hněv či zoufalství.