Prostředí luxusního manhattanského "domova pro seniory", jehož židovští obyvatelé připravují ochotnické představení Shakespearova Hamleta, je světem v malém, o němž nezmenšenou silou vřou osobní ambice, láska i nenávist. Probíhá tu boj o moc – o pojetí hry a obsazení rolí – a vznikají a rozpadají se zde partnerské vztahy. Vzácně vyvážený Islerův román, brilantně vtipný i hluboce dojímavá "prvotina", se tak zařazuje po bok děl Malamudových, Singerových či Bellowových.

"Isler nejen obohatil literární kánon holocaustu, ale též se svérázně vyslovil k věčnému tématu stáří. Jeho humor je hořký, nikoli však zahořklý. Na nevelké ploše přesvědčivě dokázal, že realismus a zpovědní žánr nejsou ještě zdaleka mrtvé a stále skýtají ohromné možnosti."

(Hana Ulmanová, MF Dnes)

"Islerův příběh se odráží od vášně k vášni. A vždy s vtipem..."

(významná americká židovská prozaička a teoretička Cynthie Ozicková)