Krátké, nápadité a leckdy šokující texty, jež byly poprvé zveřejněny v časopisech Kenyon Review a The Noble Savage. Doslova nadchly jejich čtenáře, dodnes udivují originalitou i strukturální stavbou, a předznamenaly tak dráhu jednoho z výsostných představitelů experimentálního románu, jakým Pynchon bezesporu je (ať už máme na mysli Joyce, Becketta, Fowlese, Nabokova anebo Borgese), ale i tvorbu celé generace postmodernistů 60. a 70. let.
"Jestliže chceme vidět, co je americká literární postmoderna v praxi, můžeme využít této příležitosti, kterou nám poskytlo pražské nakladatelství Volvox Globator. ... O přesvědčivějším literárním ztvárnění nejfrekventovanějších postmoderních termínů, jež zároveň zobrazuje svou údajně nezobrazitelnou dobu, prostě nevím. A o silnější a naléhavější kritice v rámci postmoderny, zaměřené zejména proti lidskému pokrytectví, také ne."
(Hana Ulmanová, MF Dnes) "Soubor sedmi povídek originálního a uznávaného autora, vydaný v roce 1984, jedenáct let poté, co Pynchon získal za svůj první román Faulknerovu cenu... Na povídkách je vidět americká literární škola – psal je autor velmi vzdělaný, literární pozadí povídek je zřetelné na vyspělém jazyce a na stavbě příběhů ... a zároveň je psal autor, který náročné formální prostředky vždycky podřídí výpovědi o konkrétním životě..."
